Vzpomínáte si ještě, když jste chodili na základní školu, když jste navštěvovali povinnou školní docházku? Já si tohle pamatuji opravdu moc dobře. Vzpomínám si, že jsem byla opravdu hodně natěšená, když jsem měla nastoupit do první třídy. Je velice zajímavé, že je moje sestra, která je o rok starší než já, ale prý vůbec si nepamatuje. Jak se cítila, když nastupovala do první třídy. Já si myslím, že asi každé dítě se muselo těšit do první třídy, i když si vzpomínám, že třeba do školky jsem se vůbec nikdy netěšila, mě to ve školce vůbec nebavilo, vůbec mi tam nechutnaly svačiny. Ještě dodnes si vzpomínám na ten pach rybí pomazánky anebo vaječné pomazánky.
Prý jsem to nechtěla jíst, ale paní učitelky z mateřské školky mi řekli, že dokud to nesním, tak si nepůjdu hrát a klidně mě tam nechali sedět i hodinu. V dnešní době by se to nestalo. V dnešní době už je to tak, že když dítě něco nechce, tak to dělat nemusí. Myslíte si, že tohle je dobře? Já si myslím, že je to tak půl na půl. Podle mého názoru by se zase dětem nemělo zase tak až tak moc ustupovat. Neměly by mít všechno, co si vydupou anebo co si řeknou, ale dnešní doba je jednoduše jiná. Už to tak je a já sama s tím nic neudělám. Vzdělání je pro každého člověka velice důležité.
Protože když člověk má vzdělání, tak samozřejmě si potom může vybrat směr, jakým půjde. Když člověk bude mít například doktorát, tak logicky potom může dělat lékaře. Záleží ale jaký doktorát. Může mít doktorát z historie nebo z fyziky, nebo také z práva anebo z medicíny. To potom znamená, co chcete dělat, tak to budete dělat. Já jsem vždycky chtěla být zubní lékař. Bohužel jsem ale na to neměla známky, navíc jsem potom ani nestíhala studovat. Zamilovala jsem se a studium jsem hodila za hlavu. Nyní toho opravdu hodně lituji. Vidím, jak je zubařů málo a kdybych byla opravdu zubní lékař, tak bych měla také opravdu hodně peněz. Tady jde vidět, že vzdělání je opravdu hodně důležité. A co vy? Máte rádi vzdělání nebo jste také vy chodili povinně výuční obor a potom jste šli pracovat?