Všichni samozřejmě chceme, aby náš domov byl pěkný a útulný. Aby tomu však tak bylo, je potřeba o ni pečovat. Zdálo by se pak, že v dnešní době budou role rovnoměrně rozděleny mezi jednotlivé členy domácnosti podle jejich věku a schopností tak, aby každý odváděl svůj spravedlivý díl. To však není ani zdaleka pravidlem, neboť i ohledně péče o domácnost panují určité stereotypy, kterými se podvědomě řídíme, a to i přesto, že i ženy již mohou (a mnohdy musí, aby bylo dost peněz) chodit do zaměstnání.
V první řadě je nutné si uvědomit, že tyto stereotypy vznikly v době, kdy živitelem rodiny byl muž, zatímco žena zůstávala doma a pečovala o děti a starala se o domácnost. Dnes však obvykle pracují oba partneři, a rozdělení domácích prací by tomu mělo odpovídat.
Stačí si jen vzpomenout, kolik žen přijde domů, rychle poklidí a umyje nádobí, připraví večeři, zkontroluje dětem úkoly a spoustu dalších věcí, zatímco muž jen padne do křesla s tím, že je unavený a požádá o kafe a chvíli odpočinku, než začne něco dělat.
Také práce, které oba obvykle dělají, tomu odpovídají. Zatímco žena vaří, uklízí, pere, žehlí a podobně, muž většinou opravuje, co je na domě potřeba. To se zdá rozumné, avšak vzpomeňme si, jak často je potřeba něco opravovat a jak často je nutné vařit. Samozřejmě, zapojit se mohou (a měly by) i děti úměrně svému věku, avšak i tak valná většina domácích prací zůstává na bedrech matky.
Samozřejmě to takto nefunguje všude, najdou se domácnosti, kde mají partneři tyto povinnost rozděleny rovným dílem. Stále jich je však méně, než by bylo žádoucí, zvláště u méně vzdělaných a sociálně slabších občanů. V tomto ohledu by byla potřeba mnohem větší osvěta, která by ukázala situaci tak, jak je, a jak jsou tyto stereotypy zastaralé, neboť vznikly v úplně jiné době, která se od té naší značně liší. Nic jiného totiž nejspíš nepomůže.